Text "Dohody o duchovní péči ve zdravotnictví"

TEXT "DOHODY O DUCHOVNÍ PÉČI VE ZDRAVOTNICTVÍ"

Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví


Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví

se sídlem: Praha 2, Palackého náměstí 375/4, IČO  0024341

zastoupená Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem, MHA, ministrem zdravotnictví

na straně jedné,

Česká biskupská konference

se sídlem v Praze 6, Thákurova 676/3, IČO 00540838

zastoupená kardinálem Dominikem Dukou,

a

Ekumenická rada církví v ČR

se sídlem v Praze 10, Donská 370/5, IČO 00127370

zastoupená Mgr. Danielem Ženatým a ThDr. Petrem Janem Vinšem,

na straně druhé

v souladu s čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností v platném znění, a ustanovením § 28 odst. 3 písm. j) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění

uzavírají tuto

Dohodu o duchovní péči ve zdravotnictví

Čl. 1

Účel dohody

(1) Účelem této Dohody o duchovní péči ve zdravotnictví (dále jen „Dohoda“) je stanovit v souladu s právními předpisy podmínky pro vzájemnou spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „MZ") a církvemi, reprezentovanými Českou biskupskou konferencí (dále jen „ČBK“), a církvemi, reprezentovanými Ekumenickou radou církví v ČR (dále jen „ERC“), při poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „LZZ“).[1]

(2) Tato Dohoda stanoví rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ze strany církví reprezentovaných ČBK a ERC.

Čl. 2

Rámec spolupráce

(1) Smluvní strany vytvářejí vhodné podmínky pro vzájemnou spolupráci zejména sdílením informací a zkušeností na poli poskytování duchovní péče ve zdravotnictví.

(2) Předmětem vzájemné spolupráce je řešení otázek spojených s poskytováním duchovní péče v LZZ.

Čl. 3
Vymezení pojmů

(1) Duchovní péčí v LZZ pro potřeby této Dohody se pro svá specifika rozumí nezdravotní služba všem pacientům, zdravotnickým pracovníkům a návštěvníkům LZZ při řešení jejich osobních, existenciálních, spirituálních, etických a morálních otázek a potřeb. Tato služba má důsledně neevangelizační charakter a její adresáti ji využívají dobrovolně a na základě svého svobodného rozhodnutí.

(2) Místem poskytování duchovní péče dle této Dohody jsou LZZ, která o její zajištění projeví zájem.

(3) Dle této Dohody smějí duchovní péči v LZZ poskytovat výhradně oprávněné osoby – kaplani. Kaplany pro potřeby této Dohody jsou výhradně osoby, muži nebo ženy, pověřené církví reprezentovanou Českou biskupskou konferencí nebo církví reprezentovanou Ekumenickou radou církví v ČR a společně vyslané ČBK a ERC.

(4) Vyslání ČBK a ERC je zásadním a naprosto nezbytným předpokladem pro výkon práce kaplana v LZZ podle této Dohody.

(5) Církve pověřují k výkonu práce kaplanů pouze bezúhonné osoby. Za bezúhonnou se pro účely této dohody považuje osoba, která nemá záznam o odsouzení, o průběhu výkonu uložených trestů nebo o ochranných opatřeních ve výpise z Rejstříku trestů. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů ne starším třech měsíců.

Čl. 4
Struktura vzájemné spolupráce smluvních stran

(1) Se souhlasem smluvních stran je zřízena Rada pro duchovní péči ve zdravotnictví (dále jen „Rada“), která zajišťuje jejich vzájemnou spolupráci.

(2) Členy Rady jsou: dva zástupci ČBK, dva zástupci ERC, dva zástupci MZ a dva zástupci poskytovatelů zdravotních služeb (jeden z Asociace českých a moravských nemocnic a jeden z Asociace nemocnic ČR).

(3) Rada zasedá dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

(4) Rada především:

  1. řeší významné a koncepční otázky spojené s poskytováním duchovní péče v LZZ,
  2. vyjadřuje se k aktuálním záležitostem, které se týkají duchovní péče v LZZ,
  3. spolupracuje s experty a institucemi na řešení odborných otázek souvisejících s poskytováním duchovní péče v LZZ,
  4. zabývá se otázkami působení konkrétních kaplanů v jednotlivých LZZ, vyslovuje se k práci kaplanů,
  5. může ministru zdravotnictví vznášet připomínky a předkládat návrhy koncepčních řešení ve věci duchovní péče v LZZ.

(5) Činnost Rady se řídí jejím Statutem a Jednacím řádem, které na návrh smluvních stran schvaluje ministerstvo.

Čl. 5
Statut kaplana, jeho pověření a kvalifikační předpoklady

(1) Kaplan poskytuje duchovní péči na základě právního vztahu s poskytovatelem zdravotních služeb, zejména pracovněprávního. Právní vztah musí být současně podmíněn trváním pověření ze strany pověřující církve a vyslání ze strany ERC a ČBK.

(2) Pověření kaplana i jeho odvolání uděluje pověřující církev písemně.

(3) Kvalifikační předpoklady výkonu služby kaplana jsou:

  1. pověření vlastní církví. Odnětí pověření způsobuje ztrátu kvalifikačního předpokladu pro výkon duchovní služby a má za následek současné skončení právního vztahu mezi kaplanem a LZZ,
  2. dokončené vysokoškolské vzdělání:[2]
    1. prioritně v magisterském stupni v teologickém studijním programu spadajícím pod oblast vzdělávání filozofie, religionistika a teologie,
    2. nebo v bakalářském stupni v teologickém studijním programu a zároveň v magisterském stupni ve filozofickém nebo religionistickém studijním programu spadajícím pod oblast vzdělávání filozofie, religionistika a teologie,
    3. nebo v bakalářském stupni v teologickém studijním programu a zároveň v magisterském stupni v studijním programu spadajícím alespoň pod jednu z těchto oblastí vzdělávání: farmacie, neučitelská pedagogika, psychologie, sociální práce, učitelství, veterinární lékařství, veterinární hygiena, všeobecné lékařství a zubní lékařství, zdravotnické obory.
  3. alespoň tři roky působení v obecné pastorační péči u osob uvedených výše pod bodem i), nebo minimálně pět let působení v obecné pastorační péči u osob uvedených výše pod body II a III, a
  4. absolvování specializačního kurzu Nemocniční kaplan realizovaného na teologické fakultě v souladu s Obsahem minimálních standardů kurzu zveřejněným na stránkách MZ.

Čl. 6
Zásady činnosti kaplana

(1) Smyslem činnosti kaplana v LZZ je být důvěryhodným i důvěrným partnerem pacientů, zdravotnických pracovníků, případně i návštěvníků při řešení osobních, existenciálních, duchovních, etických a morálních otázek a potřeb. Prací kaplana v LZZ nemá být dotčena jeho služba či postavení v církvi, řeholním řádu nebo podobném sdružení.

(2) Kaplan je zejména povinen:

  1. Při své činnosti v LLZ dodržovat platné právní předpisy ČR, zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a řídit se etickým kodexem nemocničního kaplana.
  2. Řídit se při své činnosti smlouvou s poskytovatelem zdravotních služeb a dalšími jeho vnitřními předpisy.
  3. Řídit se organizačními pokyny vedoucích zaměstnanců LZZ, jednotlivých klinik a oddělení, případně dalších osob v závislosti na obsahu právního vztahu s poskytovatelem zdravotních služeb
  4. Spolupracovat se zdravotnickými pracovníky a poskytovat jim součinnost.
  5. Zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech a informacích, jež mají osobní, důvěrný či služební charakter.
  6. Umožnit či zprostředkovat návštěvu pacientem vyžádaného duchovního z církve či náboženské společnosti registrované v ČR. Tímto není dotčeno právo pacienta nebo osob jemu blízkých zajistit takovou návštěvu o své vlastní iniciativě.

(3) Kaplan má zejména tato práva:

  1. Může být se souhlasem pacienta informován o jeho zdravotním stavu a diagnose.
  2. Může vstupovat do lůžkových a společenských prostor klinik, oddělení a jiných pracovišť LZZ dle určení ze strany poskytovatele zdravotních služeb.
  3. Může dle aktuálních možností s pacientem, zdravotnickým pracovníkem či návštěvníkem vést rozhovor v přiměřeném soukromí.
  4. Může do prostor LZZ přinášet bohoslužebné předměty a potřeby v množství odpovídajícím míře a rozsahu konaných činností a vnitřním předpisům poskytovatele zdravotnických služeb.

Čl. 7
Zásady součinnosti poskytovatele zdravotních služeb

(1) Poskytovatel zdravotních služeb dle svých možností zajistí v prostorách LZZ zázemí pro kaplanovu duchovní činnost, tedy zejména místnost s označením „Kaple“ a kancelář s obvyklým vybavením.

(2) Působení kaplanů  u poskytovatele zdravotních služeb by mělo být upraveno v jeho vnitřních předpisech. Poskytovatel zdravotních služeb by měl v souvislosti s poskytováním duchovní péče zajistit:

  1. respektování kaplanů při určení liturgického průběhu duchovní péče, přičemž jeho zaměstnanci by měli do poskytování duchovní péče zasahovat pouze ze závažných důvodů, a to zejména v případech ohrožujících bezpečnost a zdraví zúčastněných osob,
  2. respektování práva na zachovávání zpovědního nebo obdobného tajemství.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb by měl informovat svá pracoviště o působení kaplana v LZZ a poskytnout svým zdravotnickým pracovníkům instrukce o způsobu informování pacientů a návštěvníků ohledně duchovní péče v LZZ.

(4) Poskytovatel zdravotnických služeb by měl zřetelným a srozumitelným způsobem informovat přicházející pacienty i návštěvníky o pracovišti a službách kaplana. Mezi vhodné způsoby informování patří zejména webové a intranetové stránky, orientačně informační cedule a tabule.

(5) Poskytovatel zdravotních služeb obvykle uzavírá s pověřující církví nebo svazem církví písemnou smlouvu, upravující činnost vysílaného kaplana či kaplanů v konkrétním LZZ, přičemž pověřující církev nebo svaz církví může vůči LZZ zastupovat více církví, mezi nimiž o tom dojde k dohodě, a uzavření jedné smlouvy nevylučuje uzavírání další smlouvy nebo smluv s církví nebo svazem církví.

Čl. 8
Přechodná ustanovení

(1) Plné uplatnění kvalifikačních požadavků uvedených v čl. 5 odst. 3 písm. b) a d) se vyžaduje od 1. 1. 2022.

(2) Kaplan, který nesplňuje kvalifikační požadavek uvedený v čl. 5 odst. 3 písm. b), může vykonávat nadále službu kaplana po 1. 1. 2022, pokud k tomuto datu dosáhl 50 let věku, vykonával službu kaplana po dobu nejméně 7 let a s jeho dalším působením ve službě kaplana vyjádří svůj písemný souhlas pověřující církev.

Čl. 9
Závěrečná ustanovení

(1) Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

(2) Tato Dohoda se uzavírá ve čtyřech vyhotoveních, dva stejnopisy obdrží ministerstvo a po jednom ČBK a ERC.

(3) Tuto Dohodu lze měnit pouze písemnými dodatky číslovanými ve vzestupné řadě uzavřenými oprávněnými zástupci všech jejích stran.

(4) Tuto Dohodu může kterákoliv z její stran písemně vypovědět tak, že doručí výpověď ostatním stranám Dohody. Dohoda zaniká uplynutím šesti kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž byla výpověď doručena poslední straně Dohody.

(5) Tato Dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu všemi jejími stranami.

V Praze dne

Za Českou republiku - Ministerstvo zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA

Za Českou biskupskou konferenci: kardinál Dominik Duka v. r.

Za Ekumenickou radu církví: Mgr. Daniel Ženatý a ThDr. Petr Jan Vinš v. r.

[1] Příloha č. 1 uvádí seznam církví reprezentovaných Českou biskupskou konferencí a seznam církví reprezentovaných Ekumenickou radou církví v ČR. Informace o příslušné pověřující autoritě církví je přílohou č. 2 Dohody.

[2] Srov. přílohu k nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.